Podrobnosti

Zveřejněno: 20. únor 2017

Otevírací doba:

Provozní doba během letního období (duben-říjen):

• středa   09:00 - 17:00 h
• pátek     13:00 - 17:00 h
• sobota   09:00 - 13:00 h

Provozní doba během zimního období (listopad-březen):

• středa    08:30 - 16:30 h
  
• pátek      12:30 - 16:30 h
• sobota    09:00 - 13:00 h

telefonní spojení:

• p. Kolářík, 724 181 044
• p. Marek, 778 547 976

Sběrný dvůr mohou bezplatně využívat všichni občané starší 18-ti let s trvalým bydlištěm v obci Katovice, Mnichov, Krty-Hradec, Pracejovice, Novosedly, Štěchovice a Kladruby. Odpad však nesmí pocházet z činnosti právnických osob. Na sběrný dvůr je možno odkládat jakékoliv odpady včetně nebezpečných (např. barvy, laky, pesticidy, autobaterie, lednice apod.) v přiměřeném množstí. Pozn.: za přiměřené množství se obvykle považuje cca přívěsný vozík za osobní automobil.

Kromě toho je možné do sběrného dvora přivážet i odpady stavební, zeminu a stavební odpad s obsahem azbestu. Vzhledem k tomu, že se nejedná o komunální odpady, zastupitelstvo městyse Katovice schválilo ceník, podle nějž bude občanům za uložení stavebních odpadů účtováno. Úhrada pokrývá náklady na odvoz a likvidaci toho typu odpadů.

Ceník za uložení stavebních odpadů a zeminy

17 01 02 Cihly                                          2 Kč/kg
17 01 07 Stavební suť netříděná                         2 Kč/kg
17 06 01 Izolační materiály obsahující azbest (eternit) 6 Kč/kg
17 06 05 Stavební materiály obsahující azbest           6 Kč/kg
20 02 02 Zemina a kamení                             1,50 Kč/kg
Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Podrobnosti

Zveřejněno: 20. únor 2017

purkmistr
Josef Varaus 1883

starostové
Václav Kuncl 1886 - 8
Josef Varaus 1889 - 1919
Josef Havelka 1919 - 1923
Karel Lhoták 1923 - 1938
Adolf Podskalský 1938 - 1945

předsedové MNV
Karel Smolka 5. 5. 1945 - 8. 5. 1945
Adolf Vyhnanovský (1. předs. MNV) 8. 5. 1945 - 13. 7. 1946
Josef Lhoták (2. předs. MNV) 8. 5. 1945 - 13. 7. 1946
Jan Jelen 13. 7. 1946 - 13. 1. 1947
Eduard Tomšovic 13. 1. 1947 - 31. 5. 1948
Václav Zedník 31. 5. 1948 - 31. 1. 1949
Ladislav Rezek 31. 1. 1949 - 24. 9. 1952
Rudolf Duběda 24. 9 1952 - 2. 3. 1953
Josef Nachtigal 2. 3. 1953 - 27. 6. 1953
Václav Furman 1. 12. 1953 - 24. 5. 1954
Václav Černý 24. 5. 1954 - 1964
Jan Fiala 1964 - 1968
Jaroslav Levý 1968 - 1974
Josef Chval 1974 - 1980
Jan Havelka 1980 - 1981
Karel Kuncipál 1981 - 1986
Bohumil Slavík 1986 - 1990
Stanislav Talian 1990 - 24. 11. 1990

starostové
Karel Hejduk 24. 11. 1990 - 24. 12. 1993
František Kropáček 19. 1. 1994 - 19. 11. 1994
Václav Veselka 19. 11. 1994 -27. 11. 1998
Tomáš Hajdušek 27. 11. 1998 - 2006
Karel Karas 2006 - 2014
Šárka Němečková 2014 - 

předsedové JZD
Eduard Tomšovic 1956 - 1959
Václav Šamal 1959 - 1964
Josef Duběda 1964 - 1970
Tomáš Houdek 1970 - 1974
Jaroslav Beneš 1974
Eduard Soukup 1974 - 1981
Stanislav Šmíd 1981 - 1990
Miroslav Vokáč 1990 - 1993
V roce 1994 transformováno družstvo na AGROKAT KATOVICE, s.r.o.

Obvodní ordinace
MUDr. Karel Machalický - první lékař v Katovicích,
později soudní lékař se Strakonicích 1887 - 1888
dále nebyl žádný stálý lékař, dojížděli dle rozpisu ze Strakonic
MUDr. Jiří Beran
MUDr. František Ladman
MUDr. Jan Viendl
MUDr. Karel Matějovič 17 let, až do roku 1979
MUDr. Vilém Zoubek od 1. 6. 1979

obvodní zdravotní sestra
Marie Kutilová od 2. 1. 1966

Zubní ordinace
dentista Pavlík, dentista Karel Kulíř, MUDr. Helena Oberreiterová, MUDr. Miroslav Červený, MUDr. Soňa Procházková, MUDr. Pavla Kýčková, MUDr. Marie Ledererová, MUDr. Roman Přibek

Dětská ordinace
Mudr. Jana Vetišková, MUDr. Dana Nedělková, MUDr. Anuše Rudolská, MUDr. Jelena Hálová, MUDr. Hana Neužilová, MUDr. Bohumila Kolenčíková

Kantoři, řídící učitelé
1623 - Jan Zikmund Humpolecký, 1648 - Matěj Wittman, 1658 - Matěj Procházka, 1675 - Jan Molitor, 1678 - Daniel Antonín Trstin, 1682 - Jiřík Beran (Katovice čp. 66), 1712 - František Vrabec, 1716 - Adam Hálek, 1724 - Josef Škola, 1727 - Josef Antonín Tromphius, 1733 - Martin Rychlík, 1735 - Josef Smrž, 1758 - Jakub Mourek, 1779 - Josef Hess, 1801 - Václav Bohuslav, 1841 - Hynek Hess, pomocník Alois Jindřich, 1871 - Matiáš Osvald Beran, 1892 - Vojtěch Faměra, 1912 - Josef Matějček (Katovice), 1927 - Václav Tomšovic (Katovice čp. 40), 1936 - Josef Staněk, 1937 - Karel Kolář (Katovice), 1939 - Ladislav Fišer, 1944 - Karel Kolář, 1945 - Antonín Beneš (Katovice - Liboč), 1953 - Vlastimil Křivan (Katovice 149), 1963 - Jiří Zoubek, 1972 - Miloslava Kašparová, 1977 - Jan Křenek, 1983 - Naděžda Kovaříková, 1984 - Zdeňka Žejdlová, 1990 - Naděžda Kovaříková, 1992 - Dalibor Košťál, 2000 - Pavel Kohout

Čestní občané Katovic

Stanislav Talian - od roku 1996 - jmenován za dlouholetou práci pro obec Katovice.
Strakonický rodák, narozen r. 1924, bytem v Novosedlech - Koclově. V letech 1962 až 1972 tajemník MNV Katovice, v roce 1990 předseda MNV, v roce 1965 se stal zakladatelem tradice Pootavských slavností, organizátor řady kulturních akcí, herec a režisér ochotnického divadla, podílel se na zvelebení obce (zelené pásy v Nádražní ulici, úprava povrchu na Husově náměstí, přístavba nového jeviště a šaten v sále kulturního zařízení, zahájení prací na rozšíření hřbitova a výstavby smuteční síně apod.) Dosud pracuje aktivně ve Farní charitě jako předseda.
Ing. Milan Kazda - od roku 1996 - jmenován za vřelý a upřímný vztah k obci, vyjádřený v jeho dokumentárních filmech
Horažďovický rodák, narozen r. 1931, bytem v Plzni. V letech 1934 - 45 byl katovickým občanem (jeho otec Vilém Kazda přednostou železniční stanice v Katovicích). Vystudoval zeměměřičskou fakultu ČVUT, později ještě FAMU. Stal se scénáristou a režisérem krátkých dokumentárních filmů. Po roce 1968 měl zákaz filmové tvorby. V současné době opět aktivně pracuje a ve svých krátkých filmech zviditelňuje naši obec (filmy Slavíme 50. výročí osvobození, Proč v Plzni nezapomínáme a další). Z jeho iniciativy vznikla v roce 1997 Nadace Paměti národa (nyní Nadační fond). K 200 výročí narození F. L. Čelakovského natočil pro město Strakonice film "Oslavujeme F. L. Čelakovského". V roce 2001 měl velice úspěšnou premiéru jeho film "Statečný kněz" o katovickém faráři J. Jílkovi.

Plk. Ing. Karel Kuncipál - od roku 1997 - jmenován za obětavou práci pro obec, kterou se zasloužil o všestranný rozvoj a udržení kulturních tradic obce, za dlouholetou práci kronikáře a za rozsáhlou literární a publikační činnost, do které se po léta promítá jeho láska k obci.
Katovický rodák, narozen r. 1926, bytem v Katovicích. Vystudoval Vysokou vojenskou školu v Brně, směr inženýrsko - organizační. Zaměstnán jako voják z povolání, od roku 1987 - 92 jako archivář Státního okresního archivu ve Strakonicích. V letech 1981 - 1986 působil jako předseda MNV v Katovicích. V roce 1966 byl jmenován kronikářem Katovic, v této funkci působí dodnes. Kronika za jeho působení byla několikrát oceněna v národních soutěžích, umístila se v okrese vždy na 1., v kraji na 2. a naposledy v roce 1989 na 1. místě ve své kategorii. V roce 1990 byla vystavena v Pantheonu Národního muzea v Praze po vyhodnocení celostátního kola kronikářské soutěže. V roce 1998 byl katovický kronikář ohodnocen v soutěži "Vesnice roku" v rámci POV Mimořádným oceněním. Významná je i jeho publikační činnost.Je spoluautorem knih "A věky jdou" a "U nás doma", které jsou podrobným pojednáním o minulosti a přítomnosti městečka Katovic a okolí. Spolu s manželkou Věrou vydal knihy: Báje a pověsti od Otavy (1992 - rozebráno) a Jménem Jeho Veličenstva císaře, jménem republiky - ze soudních síní Prácheňska (1995). Samostatně vydal sbírku básní "Nad kamenným můstkem" (1995) a celou řadu drobných publikací pro Katovice a okolní obce. Jeho články a básně obohacovaly místní i regionální tisk. Za svoji literární činnost byl v roce 1996 přijat za člena Obce spisovatelů ČR. Zemřel v roce 2007.

Podrobnosti

Zveřejněno: 20. únor 2017

Pravěk

Lze předpokládat, že první lidé prošli obvodem obce již na sklonku minulé geologické epochy - starších čtvrtohor, asi před 20 000 lety. Pozdější nálezy halštatské mohylové kultury z Katovic jsou prvními přímými doklady pravěkého osídlení obce. Lid jihočeské mohylové kultury se řadí k předchůdcům Keltů, prvního historicky známého národa na půdě Čech. Katovice a okolí obývali keltští Bójové, kteří už dokázali užívat tuhu i zlato z Otavy, 111 km dlouhé řeky, která vzniká na Šumavě soutokem Vydry s Křemelnou. Její jméno patrně pochází z keltského "Atava", což znamená bohatá řeka - a bohatá skutečně byla. V jejích čistých vodách žilo množství ryb, lososi tudy táhli do Vydry, dařilo se tu perlorodce říční a navíc byla řeka plná zlatonosného písku. To vše přispělo ke zvýšenému zájmu našich předků o tuto oblast.

Slovanské osídlení

Naši slovanští předkové osídlili jižní Čechy v sedmém století po Kristu. V devátém století již strmí nad řekou Otavou bájná Katovická hora se svým důmyslným opevněním - hradištěm, chráněným trojnásobnými, místy čtyřnásobnými valy.
Valy na Katovické hoře popsal už v roce 1859 Jan Erazim Wocel, zakladatel české archeologie. Dnes se předpokládá, že zde bývalo původně halštatské, později slovanské hradiště. To ztratilo svůj význam v průběhu 10. století.

KATOVICKÁ HORA
Karel Kuncipál

Ze strmé stráně Hory Vržený kámen se zastavil
až k sedmému století ve zbytcích teplomilné doubravy
našeho letopočtu v zachovalé hájové květeně
vrhám kousek grafitické pararuly a volá:
k planoucím ohništím Toto je tvá krajina
svých slovanských předků tvůj domov jediný
k břehům zlatonosné řeky tvůj klidný kout
k jejím lipanům úhořům lososům tvůj věčně zelený sen
hřejivé slunce i konejšivý stín
Akropolis kde vždycky při měsíčku
čtyřnásobné valy tančí bílé lesní víly
strážní chaty a střílny a zpívají svůj evrgrýn
probleskují staletími

Vznik Katovic

Katovice - původně pravděpodobně osada rýžovnická, později trhová, vznikla asi v 9. - 10. století. Mocně vábícím lákadlem byla zlatá zrnka otavského písku, slibující bohatství a moc. Způsobila vznik rýžovnických osad; jednou z nich byla původně i stará trhová osada Katovice, o které je první zmínka v darovací listině knížete Břetislava I. z roku 1045. Ten daroval břevnovskému klášteru některé vesnice v našem kraji, například Kalenice, Kejnice, Krejnice, Škůdru, Zvotoky a další. O Katovicích se v této listině hovoří jako o "osadě, ležící na brodu a chráněné hradiskem". Jméno nepochází od slova kat, tj. popravčí mistr, ale od starého osobního jména Kat - (srovnej Kateřina, Kátla, Katka, Katuška, Kata).

Podrobnosti

Zveřejněno: 20. únor 2017

Poddanská ves

O Katovicích jako o vsi poddanské je písemná zmínka v Zemských deskách z roku 1318, kdy je jmenován Bleh ze Střely, jehož erbem byla obrácená oslí hlava ve zlatém štítě. První písemná zpráva o katovickém kostele je z roku 1384, kdy je jmenován jako farní v tzv. Knihách zařizovacích (Libri erectionum). To ovšem neznamená, že byl kostel toho roku postaven. Jiné církevní knihy, tzv. konfirmační (Libri confirmationum), mluví již dávno předtím o katovických farářích. Po církevní stránce patřila obec do děkanství Prácheňského.

Už od počátku 13. století byly Katovice poddanskou vsí a později městysem hradu a zámku Střela. Byly sem povinny robotou i platy a podléhaly vrchnostenské pravomoci soudní, nejprve nižší, ve 14. století pak i hrdelní. Obec spravovali rychtáři, kteří byli dosazováni vrchností, až do roku 1848, kdy byl zvolen první purkmistr (později starosta). Oznamovali roboty, starali se spolu s konšely o obecní jmění a ručili za pořádek v obci.

Nejrůznější šlechtické rody se vystřídaly v držení hradu a zámku Střela: páni z Landštejna a Borotína, páni z Rýžmberka (též Riesenberga), páni z Rožmitálu, Kraselovští z Kraselova, Leskovcové a Boubínští. Tyto rody měly v kraji i jiné statky. Zámek Střela je dosud dochován, z hradu zbyly pouze trosky (1,7 km od Katovic).

Katovice městečkem

Roku 1505 se dělili o dědictví Václav a Vilém Riesenberští. V Zemských deskách, kde jsou psaní "z Rýžmberka", je o tom velmi podrobný zápis, datovaný "v pondělí po svatém Pavlu létha 1505", na několika listech se do nejmenších podrobností vypočítává, co kdo dědí. Václav mimo jiné dostává "Střelu zámek se vším příslušenstvím, městečko Katovice a ves Dražejov". To je poprvé, kdy se Katovice jmenují jako městečko.

Nepodařilo se zjistit, kdo povýšil Katovice na městečko, jisté je, že to bylo před rokem 1505. Neví se ani, kdo udělil městečku znak: modrý štít, v něm stříbrnou věž s otevřenou branou a s oknem nad ní, cimbuřím, cihlovou střechou a zlatou makovičkou. Znak v této podobě je uveden v knize J. Čarka Městské znaky v českých zemích.

Soudí se, že Katovice povýšil na městečko král Jiří z Poděbrad (1458 - 1471), neboť jeho manželka královna Johanka byla sestrou Jaroslava Lva z Rožmitálu, který v té době vládl střelskému panství. Není však vyloučeno, že Katovice byly povýšeny na městečko králem Vladislavem II. (1471 - 1516), který potvrzuje vysazení Katovic na městečko významným královským dekretem, jímž "uděluje městečku Katovicím majestát na clo a mejto s přidáním jim k tomu dvou jarmarků ročních", tj. právo mýta, cla a právo tržní. Patrně později Katovice získaly i právo pečetní - dochované pečetidlo je uloženo ve Státním okresním archivu ve Strakonicích.

Boubínští z Oujezda a na Střele

Petr Boubínský z Oujezda a na Střele, majitel střelského panství v letech 1570 - 1600, dal přestavět katovický kostel. Povolal strakonického stavitele Vlacha Thomassio Rossi di Mendrisio, který si počeštil příjmení na Červený, aby mu kostel přestavěl. Ten se dal do práce v roce 1580, kdy už měl s podobnými pracemi bohaté zkušenosti. V roce 1561 přestavěl románský kostel v Dobrši a roku 1577 kostel ve Volenicích. Pracoval též na stavbě zámečku Kratochvíle u Netolic, pro který lámal a opracovával kámen z okolí Střely.

Tomáš z Mendrisia nahradil rovný strop kostela renesanční valenou klenbou, přestavěl kruchtu a na severní straně kostela přistavěl věž na základech bývalé sakristie. V celé šíři této věže byla pak přistavěna ke staré lodi menší loď boční s jednoduchou klenbou. Zajímavým způsobem okrášlil stavitel samotnou věž. Ozdobil ji ze tří stran, východní, severní a západní, třemi řadami arkád a do prostřední řady umístil na každé straně čtyři reliéfy starozákonních proroků, tedy celkem dvanáct. Později si tyto reliéfy zakreslil do svých skic malíř Josef Mánes při svých návštěvách Pootaví.

Kolovratové a jezuité

Rod rytířů Boubínských byl ryze český. Po bitvě bělohorské patřili Pavel a Přibík Boubínští na Střele mezi obviněné a emigrovali do ciziny. Také ostatní členové rodu Boubínských byli těžce postiženi.

Střelské panství bylo roku 1622 prodáno Jindřichu Liebštejnskému z Kolovrat. K tomuto konfiskátu byl připojen další, a to Hoštice, které držel další "rebel" Petr Pešík z Komárova na Hošticích. Ten rovněž emigroval, když mu byly zabaveny všechny bohaté statky. Tak se spojily v ruku jednoho držitele dva sousedící statky Střela a Hoštice, které od té doby byly zvány Střelské.

Ke Střele patřily: zámek Střela s dvorem poplužním, ovčínem, pivovarem, mlýny a rybníky, městečko Katovice, ves Dražejov, tvrz pustá a ves Kladruby, díl s dvěma rybníky.

K Hošticím patřily: Hoštice s tvrzí, dvorem a mlýnem, tvrz a ves Lhota (později Střelskohoštická), vsi Hlupín, Čečelovice, Komušín, Slivonice, Oujezdec u Horažďovic, díl Kladrub, díl Dolního Poříčí, Nahořánky a Damíč a ještě tři vsi později zaniklé.
České stavovské povstání roku 1618 se rozhořelo ve válku, která vstoupila do dějin jako třicetiletá. Třikrát se zapsala ohnivým písmem do Katovických obydlí - r. 1619, 1620 a 1639, kdy v Katovicích řádili Švédové tak, že shořelo téměř celé městečko i s kostelem a radnicí. Těžce byly poškozeny i okolní vsi.

Páni z Kolovrat byli vrchnost tvrdá, ale daleko tvrdší byli jezuité, kteří roku 1654 získali střelskohoštické panství odkazem Václava Liebštejnského z Kolovrat. Jezuité zvyšovali roboty a peněžité dávky. Katovičtí se bránili. Měli svá privilegia a byli ochotni plnit jedině výměru robot a platů podle dílčí cedule sepsané roku 1542 a zapsané v Zemských deskách, kdy se dělili o dědictví Václav a Mikuláš Kraselovští. Udává nejen jména poddaných, ale i výměru jejich robotní a platební povinnosti.