Došlo k ostrému konfliktu, který se změnil ve tvrdošíjný odpor katovických poddaných a přerostl v otevřenou vzpouru. Boj trval s přestávkami téměř celé 18. století. Ani vojsko, které v lednu 1770 obsadilo městečko, nezlomilo tvrdošíjné poddané. Vůdci vzbouřenců byli uvězněni v Písku a v Praze a zbaveni gruntů. 23. 6. 1770 byli z gruntů sehnáni Jehlík, Moulík, Vocet, Vlk, Kříště a Vaníček. Jejich ženy vrchnost úpěnlivě prosily, ale vězňové byli nadále ponecháni v žaláři v Praze. V roce 1773 byl zrušen jezuitský řád a jeho statky převzal stát. Klid však nenastal. Roku 1775 propuklo v Čechách velké selské povstání a Katovičtí se znovu ozvali. Žádali o další úpravu roboty na míru stanovenou jejich privilegiemi. České gubernium se jejich žádostmi zabývalo ještě roku 1783 (dva roky po zrušení nevolnictví), zamítlo je a dva vůdce, Jana Milotu a Tomáše Moulíka sehnalo z gruntů. Trest však vykonán nebyl, neboť zatím došlo k velkým změnám ve správě státních statků, které se staly pod byrokratickou státní správou podniky prodělečnými. Podle návrhu Raabova byly rozparcelovány mezi poddané (tzv. raabizace). Robotní povinnost byla nahrazena peněžními platy. Místo bývalých panských dvorů vznikly nové vsi: Liboč, Střela, Virtova Ves a Zadní Hoštice.

Obstové a svéprávná obec

2. 6. 1808 se stává majitelem panství bývalý vrchnostenský správce u Kolovratů v Rychnově nad Kněžnou Erasmus Obst. Jeho potomci drželi Střelu téměř celé 19. století. V roce 1900 ji koupil štěchovický velkostatkář Karel Wessely, po něm dědila rodina Brabcova a Votýpkova. Na několik let se tak stal spolumajitelem Střely Václav Barvíř z Katovic sňatkem s Marií Votýpkovou.

V roce 1848 bylo zrušeno poddanství a Katovice se staly svéprávnou obcí. První volby v roce 1849 postavily do čela vlastního purkmistra. Ještě v roce 1928 obecní spisy s označením "Purkmistrovský úřad městyse Katovic" podepisoval starosta Karel Lhoták.

Na přelomu století

Městečko se v minulém století jen pomalu vyvíjelo a rozrůstalo. Obec byla převážně zemědělská, zajímavým obchodním artiklem byly perlorodky říční, které se v Otavě v hojném počtu vyskytovaly. Otavské perly byly ceněny více, než orientální. Zanedbatelná nebyla ani voroplavba, která poskytovala některým katovickým občanům možnost obživy. Neohrozila ji ani stavba železnice v roce 1867. Ta propojila Cheb s Vídní, kam dospěla v roce 1870. Pro Katovice měla velký význam. Zajistila pohodlnější přepravu obyvatel z Katovic i okolí za zaměstnáním mimo obec a zároveň zvýšila možnost obchodu. Tím přinesla obci významné oživení. Při silnici k železniční stanici se začaly stavět domky - první z nich byly hostinec u nádraží Na Kvíčalce a hostinec U Vrbů (později U Křešničků, potom U Kadleců - dnes již hostinským účelům neslouží). V roce 1892 byla postavena Gutfreundova továrna na klobouky na pravém břehu Otavy. Vzhledem ke zvýšeným požadavkům na přepravu přes Otavu byl v roce 1903 stržen starý dřevěný most a nahrazen betonovým.

V červnu 1913 začal stavět stavitel Karb továrnu na zpracování grafitu - tuhy z Katovické hory, tzv. grafitku. Chodby ražené ve svahu hory byly spojeny s grafitkou vzdušnou lanovou drahou nad řekou, která převážela grafitickou rulu ke grafitce.
S nárůstem pracovních příležitostí vzrostl i počet obyvatel a obec na pravém břehu řeky se zaplňovala novými rodinnými domky.